autorství: Helena Preissová
Vietnamská komunita patří v České republice mezi nejpočetnější a nejstabilnější skupiny přistěhovalců, které tu máme. První velká vlna imigrace proběhla v 70. letech a druhá po roce 1989 (Martínková, 2008). Dnes už je tak v Česku dospělá generace Vietnamců, kteří zde vyrostli nebo se zde narodili. Přesto však stále chybí dostatečné informace o životě této komunity, a to nemluvě o jejích queer členech. Příběhy a zkušenosti queer Vietnamců žijících v Česku jsou zatím jen málo známé a často stojí na okraji výzkumu. Jaké problémy mohou vznikat při střetu dvou kultur, které se v některých otázkách zdají být tak odlišné?
Normy a hodnoty vietnamské kultury
Podívejme se nejdříve na vietnamskou kulturu, ze které pochází rodiče a prarodiče těchto mladých lidí. Klíčovou roli v této kultuře představuje rodina. Ta je úzce spojena s kultem předků a zároveň konfuciánským myšlením. Konfuciánství je myšlenkový směr, který zdůrazňuje význam hierarchického uspořádání uvnitř rodiny a projevování úcty ke starším. Zároveň ale představuje určitý společenský systém, ke kterému se muži a ženy mohou vztahovat. Je také postavený na systému uctívání předků přes mužské členy rodové linie. Mít syna je pro rodinu tedy velmi důležité, protože se po něm rodová linie předává (Horton, 2014). Vzhledem k důležitosti rodiny v této kultuře je zároveň nutné si uvědomit, že chování jejich členů se odráží na celou rodinu, nejen na daného jednotlivce (Kocourek, 2001).
Homosexualita byla po dlouhou dobu ve Vietnamu zakázaná. Významným krokem se stal rok 2015, kdy došlo k odstranění zákazu stejnopohlavních manželství. Přestože byl tento zákaz zrušen, zatím nevznikl nový právní rámec pro uznání svazků stejnopohlavních párů (Pham, 2022). S touto situací také úzce souvisí otázka hluboce zakořeněných kulturních představ o mužských a ženských rolích, které jsou ve vietnamské kultuře pevně dané. Na vše, co zavedené normy narušuje, může být nahlíženo jako hrozba pro tradiční společenské struktury. Lidé s jinou sexuální orientací jsou pak vnímaní jako ti, kteří se vymykají zavedeným představám, což může vést k odmítání či odsuzování ze strany společnosti. Jakákoli odchylka od partnerství muže a ženy je považovaná za sexuální deviaci, sociální zlo nebo až o společenskou nemoc (Horton, 2014). V posledních desetiletích sice můžeme pozorovat určitý posun ve společenském přijetí lidí s jinou sexuální orientací, tato cesta je ale stále pomalá a často plná překážek (Pham, 2022).
Mladí Vietnamci v České republice
Co víme o mladých lidech, jejichž rodiče se narodili ve Vietnamu, ale oni sami se již narodili či minimálně vyrůstali u nás? M.H. Nguyenová a J. Širůček (2016) se ve svém kvalitativním výzkumu zabývají otázkou vlivu této bikulturní zkušenosti na identitu vybraných jedinců. Někteří respondenti uvedli, že se od nich očekávalo určité genderově specifické chování, třeba že dívky by neměly chodit samy, na návštěvách mají povinnost pomáhat v kuchyni, celkově by se měly chovat skromně a podobně. Naráží také na problematiku toho, kdy domácí kultura může ostře kontrastovat s kulturou, do které se daný člověk přestěhoval, což se může stát zdrojem různých konfliktů. Nejde jen o mezikulturní střet, ale zároveň o střet mezigenerační. Starší vietnamská generace zde představuje konzervativnější vietnamské kulturní hodnoty a mladší generace, která se již narodila v Česku může více směřovat k evropskému smýšlení a být v těchto tématech více tolerantní a otevřená.
Na toto téma navázala T. H. Nguyenová ve své diplomové práci (2024), ve které se zabývá coming-outem ve vietnamských rodinách, které žijí v České republice. Popisuje v ní, jak se vietnamská komunita snaží udržet své tradiční názory, které jsou zakořeněné v historicko-kulturních kořenech. Nelze se nicméně vyhnout narážení na názory většinové české společnosti, která v mnoha ohledech není tak striktní. Vietnamské rodiny si ale i přes otevřenější prostředí často zachovávají tradiční názory. Nguyenová (2024) v práci popisuje několik příběhů mladých Vietnamců žijících v ČR, kteří prošli coming-outem. Jedním ze závěrů její práce je, že v rodinách, které udržují tradiční názory, může být coming-out obtížnější a náročnější a celkově je v nich menší pravděpodobnost přijetí člověka, který coming-out provádí. Nguyenová (2024) popisuje reakce vietnamských rodičů často jako odmítavé a popírající, přičemž rodiče často pociťují beznaděj, vztek, hluboké nepochopení a pocity zrady.
Přijetí ze strany okolí je přitom pro coming-out klíčové (tomuto tématu se věnujeme také zde). Nedostatečná očekávaná podpora může mít negativní vliv na zdravé vnímání sám sebe a na celkové zdraví (Huynh, 2023). Česká republika sice ještě nedosáhla úplného legislativního zrovnoprávnění mezi lidmi s heterosexuální a jinou orientací, ve společnosti stále přetrvávají předsudky a stereotypy vůči lidem s jinou sexuální orientací, i přesto je ale v mnoha ohledech otevřenější než vietnamská kultura. Pokud nejbližší rodina není připravena přijmout lidi, kteří procházejí coming-outem, je důležité, aby alespoň vzdálenější širší kultura byla.
Závěrem
Queer Vietnamci se v Česku mohou nacházet ve složité pozici. Mohou se potýkat s předsudky a stereotypy, které se týkají jak jejich původu, tak jejich orientace. Tyto předsudky a stereotypy navíc mohou přicházet jak ze strany většinové společnosti, tak ze strany menšinových skupin, kterých jsou členem. Náročný pro ně může být zejména coming-out v rodině, při kterém mohou narazit na tradiční hodnoty vietnamské kultury. Je proto důležité, aby (nejen) odborná společnost věděla, jaké všechny faktory mohou hrát v této bikulturní realitě Vietnamců žijících v ČR roli. Dále je klíčové rozvíjet respektující multikulturní a multiidentitní společnost, například tak, že se budeme více zajímat o tuto třetí nejpočetnější českou menšinu.
Zdroje
-
Horton, P. (2014). “I thought I was the only one”: the misrecognition of LGBT youth in contemporary Vietnam. Culture, Health & Sexuality, 16(7/8), 960–973. http://www.jstor.org/stable/24741665
-
Huynh, J. (2023). „Family Is the Beginning but Not the End”: Intergenerational LGBTQ Chosen Family, Social Support, and Health in a Vietnamese American Community Organization. Journal of Homosexuality, 70(7), 1240–1262. https://doi.org/10.1080/00918369.2021.2018879
-
Kocourek, J. (2001). Vietnamci v České republice. In T. Šišková (Eds.), Menšiny a migranti v České republice: My a oni v multikulturní společnosti 21. století (s. 99–106). Portál.
-
Nguyenová, M. H. & Širůček, J. (2016). Bikulturní zkušenost a její vliv na identitu mladých Vietnamců v České republice. In Cesty do dospělost: Psychologické a sociální charakteristiky dnešních dvacátníků. Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-8401-8. [cit. 2024-12-07].
-
Martínková, Š. (2008). Sociabilita vietnamského etnika v Praze. In Uherek, Z. Korecká, Z. & Pojarová, T. (Eds.), Cizinecké komunity z antropologické perspektivy (s. 167–210). Etnologický ústav AV ČR.
-
Nguyenová, T. H. (2024). Coming out ve vietnamských rodinách žijících v ČR: dynamika rodinných vztahů a sociální reakce na coming out. (Diplomová práce, Univerzita palackého v Olomouci). Dostupné z: https://theses.cz/id/uqvb4b/DP-Nguyenova-Thu-Hong_1.pdf. [cit. 2024-10-25].
-
Pham, Q. T. (2022). Changing Social Attitudes Towards Lgbt In Vietnam. Journal of Positive School Psychology, 6(7), 785-799. 10.31235/osf.io/6cvqf