Autorství: Jerguš Dovala
Pojem „gender” je v médiích a ve společnosti výbušné téma. Pojďme se na něj podívat z pohledu zdravotnictví 21. století. Co je to genderový nesoulad a genderová dysforie? A jak se v historii vyvíjel pohled na trans „diagnózy“?
Vzhůru do minulosti
Pojem transgender je novodobou záležitostí, to ale neznamená, že by předtím transgender lidé neexistovali. V minulosti vzdálené tisíce let můžeme vystopovat příběhy lidí, kteří by se pravděpodobně dnešním jazykem označili jako transgender. Jedním z nich mohl*a být i římský*á císař*ovna Heliogabalus*a (204–222), který*á se nechal*a slyšet: „Nenazývejte mě pánem, protože jsem paní.” Kromě toho měl*a lékaře žádat, aby mu*jí chirurgicky zajistili vagínu, údajně jim za to sliboval*a velký obnos peněz (Croq, 2021). Nabízí se otázka: Byl*a Heliogabalus*a transgender? Nevíme. S jistotou nemůžeme říct, co Heliogabalus*a skutečně prožíval*a, je to dávná historie (Addley, 2023).
Další zajímavou postavou z historie byla Charlotte d’Éon (1728–1810), první polovinu svého života známá jako Charles d’Éon, vyslanec a špión francouzského krále v Rusku. Charlotte prožila velkou část života jako žena a její ženské vystupování bylo natolik věrné, že se jí dostalo oficiálního uznání ženství od krále Ludvíka XIV. Až pitva odhalila, že se narodila s mužskými pohlavními orgány (Kates, 2001).
První pojmenování transgender problematiky se objevilo počátkem 20. století. Lidé, které bychom dnes označili jako transgender, byli označováni jako transvestité (Croq, 2021). Pojem transvestitismus měl později jiný význam – byli jim označováni lidé, kteří se z různých důvodů převlékali do oblečení opačného pohlaví. Dnes už se od používání tohoto pojmu upouští (American Psychological Association, 2023).
Manuály a klasifikace
Přenesme se nyní z dávnější historie do dnešní doby. Pro usnadnění komunikace mezi zdravotníky i pojišťovnami využíváme jednotné klasifikace onemocnění. V České republice využíváme Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN), kterou vydává světová zdravotnická organizace (WHO). Ve Spojených státech je pro účely duševních onemocnění využíván Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM), který vydává Americká psychiatrická asociace. V těchto klasifikacích a manuálech nalezneme jednotlivé diagnózy. První Mezinárodní klasifikace nemocí byla vydána před více než sto lety, proto jsou pravidelně vydávány přepracované revize (Tyrer, 2014).
Co dnes platí?
Aktuálně v České republice používáme desátou revizi MKN. Před pár lety vyšla jedenáctá revize, která je postupně překládána do češtiny a začne platit v nadcházejících letech. V desáté revizi nalezneme diagnózu transsexualismus, která je zahrnuta mezi psychiatrické diagnózy. Diagnóza transsexualismu je zde popsána jako žádost žít a být akceptován jako člen opačného pohlaví.
Tato diagnostická kategorie však dnes už není zcela aktuální (Alessandrin, 2012), jak si ukážeme dále. Nejprve si připomeňme rozdíl mezi pohlavím (angl. sex) a genderem. Pohlaví je dáno biologicky, gender vychází z kultury a lidské společnosti (American Psychological Association, 2023). V případě pohlaví tedy mluvíme o rozdílných chromozomech nebo pohlavních znacích. V případě genderu mluvíme o tom, jaké činnosti, oblečení, vlastnosti, role a podobně vnímáme jako mužské nebo ženské. (Rozdílu mezi pohlavím a genderem jsme se věnovali také zde, pozn. redakce.)
Pojem transsexuál zahrnoval lidi, kteří usilují o změnu pohlaví, ale býval užíván i obecněji pro označení jakýchkoliv transgender osob (Moleiro & Pinto, 2015). Označení transgender je však vhodnější než pojem transsexuál, protože zdaleka ne všechny transgender osoby usilují o chirurgickou změnu pohlaví (Canner et al., 2018). Zároveň se mnoho transgender osob hlásí k identitě, která neodpovídá klasickému binárnímu rozdělení podle biologického pohlaví (Kaltiala-Heino & Lindberg, 2018). Bylo by tedy užitečnější, aby existovala diagnóza obsahující termín transgender?
Dnes málokoho překvapí, že homosexualita není onemocnění. Ještě před několika desítkami let však byla zařazena mezi duševní poruchy (Castro-Peraza et al., 2019). Je dlouhodobým trendem, že rozdílnosti v lidském chování a prožívání, které nikomu neškodí, postupně vyřazujeme z klasifikací nemocí. Příkladem jsou různé neobvyklé sexuální preference, které v minulosti byly psychiatrickou diagnózou. Jednou z neobvyklých sexuálních preferencí je tzv. fetišismus, který spočívá v používání neživých předmětů nebo materiálů (například latex, kůže) pro sexuální vzrušení. V desáté revizi MKN najdeme fetišismus jako psychiatrickou diagnózu (World Health Organization, 2016). Otázkou je, proč by měl být fetišismus psychiatrickou diagnózou, pokud nikomu neškodí? V nové jedenácté revizi MKN by diagnózu člověk mohl dostat jen v případě, že by mu tato preference působila významné obtíže. Samotný fakt, že člověka něco neobvyklého vzrušuje, není problematický (World Health Organization, 2019).
Kroky k depatologizaci
Podobně jako jiné rozmanitosti, které nikomu neubližují, ani diagnózu “transsexuál” nebo “transgender” v nových klasifikacích nenajdeme. To, že člověk prožívá gender odlišným způsobem, není potřeba diagnostikovat (Castro-Peraza et al., 2019). Přesto ale nějaké diagnózy spojené s genderem najdeme i v nových klasifikacích. V páté revizi amerického manuálu DSM nalezneme diagnózu genderová dysforie (American Psychiatric Association, 2013), která se vyznačuje významným stresem nebo nepohodou způsobenou nesouladem mezi genderem, který prožíváme, a genderem, který nám byl přidělen. Ne všichni transgender lidé silnou nepohodu prožívají. Pokud ji neprožívají, není důvod jim jakoukoliv diagnózu přidělovat.
V nové jedenácté revizi MKN nalezneme diagnózu genderový nesoulad (World Health Organization, 2019). Genderový nesoulad je popsán jako výrazný a trvalý nesoulad mezi genderem, který člověk prožívá, a genderem, který mu byl přidělen. Zároveň je zdůrazněno, že samotné odlišné genderové chování nebo preference nejsou důvodem pro přidělení diagnózy. Je přidělena jen tehdy, když člověk prožívá silný nesoulad, který často vyžaduje hormonální nebo chirurgickou léčbu. Ta může být v takovém případě velmi důležitá pro snížení symptomů genderové dysforie, ale také symptomů deprese a úzkosti (Aldridge et al., 2021; Rowniak et al., 2019). Díky klasifikaci navíc trans lidé mohou dosáhnout na příspěvek pojišťovny.
Snaha o depatologizaci genderové problematiky je vidět i v tom, že v nové jedenácté revizi MKN je diagnóza genderový nesoulad v sekci s názvem stavy související se sexuálním zdravím, není již zařazena mezi duševní poruchy (World Health Organization, 2019). Ve starší desáté revizi MKN byla diagnóza transsexualismus v sekci duševních poruch (World Health Organization, 2016).
Závěrem
Diagnózy v klasifikacích nemocí jsou důležitou součástí zdravotního systému. Umožňují srozumitelnou komunikaci mezi zdravotníky navzájem i komunikaci mezi zdravotníky a pojišťovnami. Genderová dysforie nebo genderový nesoulad mají své místo v moderních klasifikacích. Provází transgender osoby, kteří potřebují zdravotnickou péči, aby dosáhly psychické či fyzické pohody. Ne všichni transgender lidé však takovou péči potřebují – pokud nemají žádné obtíže, není důvod jim jakoukoliv diagnózu přidělovat.
Zdroje
- 🔓Addley, E. (2023, 24. listopadu). Was Roman emperor Elagabalus really trans – and does it really matter? The Guardian. https://www.theguardian.com/society/2023/nov/24/was-roman-emperor-elagabalus-really-trans-and-does-it-really-matter
- 🔓Aldridge, Z., Patel, S., Guo, B., Nixon, E., Pierre Bouman, W., Witcomb, G. L., & Arcelus, J. (2021). Long-term effect of gender-affirming hormone treatment on depression and anxiety symptoms in transgender people: A prospective cohort study. Andrology, 9(6), 1808–1816. https://doi.org/10.1111/andr.12884
- 🔓Alessandrin, A. (2012). Le transsexualisme : une catégorie nosographique obsolète. Santé Publique, Vol. 24(3), 263–268. https://doi.org/10.3917/spub.123.0263
- American Psychiatric Association. (2013). Diagnostic and statistical manual of mental disorders (5th ed.). https://doi.org/10.1176/appi.books.9780890425596
- 🔓American Psychological Association. (2023, 15. listopadu). Gender. In APA dictionary of psychology. Retrieved November 9, 2020, from https://dictionary.apa.org/gender
- 🔓American Psychological Association. (2023, 15. listopadu). Transvestism. In APA dictionary of psychology. https://dictionary.apa.org/transvestism
- 🔓Canner, J. K., Harfouch, O., Kodadek, L. M., Pelaez, D., Coon, D., Offodile, A. C., Haider, A. H., & Lau, B. D. (2018). Temporal trends in Gender-Affirming surgery among transgender patients in the United States. JAMA Surgery, 153(7), 609. https://doi.org/10.1001/jamasurg.2017.6231
- 🔓Castro-Peraza, M. E., García-Acosta, J. M., Delgado, N., Perdomo-Hernández, A. M., Sosa-Alvarez, M. I., Llabrés-Solé, R., & Lorenzo-Rocha, N. D. (2019). Gender Identity: the human right of depathologization. International Journal of Environmental Research and Public Health, 16(6), 978. https://doi.org/10.3390/ijerph16060978
- 🔓 Crocq, M. (2021). How gender dysphoria and incongruence became medical diagnoses – a historical review. Dialogues in Clinical Neuroscience, 23(1), 44–51. https://doi.org/10.1080/19585969.2022.2042166
- 🔓Kaltiala-Heino, R., & Lindberg, N. (2018). Gender identities in adolescent population: Methodological issues and prevalence across age groups. European Psychiatry, 55, 61–66. https://doi.org/10.1016/j.eurpsy.2018.09.003
- Kates, G. (2001). Monsieur d’Eon is a Woman. John Hopkins University Press.
- 🔓Moleiro, C., & Pinto, N. (2015). Sexual orientation and gender identity: review of concepts, controversies and their relation to psychopathology classification systems. Frontiers in Psychology, 6. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2015.01511
- Rowniak, S., Bolt, L., & Sharifi, C. (2019). Effect of cross-sex hormones on the quality of life, depression and anxiety of transgender individuals: a quantitative systematic review. JBI Database of Systematic Reviews and Implementation Reports, 17(9), 1826–1854. https://doi.org/10.11124/JBISRIR-2017-003869
- 🔓Tyrer, P. (2014). A comparison of DSM and ICD classifications of mental disorder. Advances in Psychiatric Treatment, 20(4), 280–285. https://doi.org/10.1192/apt.bp.113.011296
- 🔓World Health Organization. (2016). International statistical classification of diseases and related health problems (10th ed.). https://icd.who.int/browse10/2016/en
- 🔓World Health Organization. (2019). International statistical classification of diseases and related health problems (11th ed.). https://icd.who.int/