Zdraví

Téma sexuality proniká do každého kouta naší společnosti. Odráží se v reklamách, filmech, médiích a běžných rozhovorech, takže se mu jen těžko vyhneme. Společnost se postupně vzdaluje tradičnímu pojetí sexuality, kdy byla vnímána převážně jako prostředek k reprodukci. Směřuje k otevřenějšímu přístupu k sexu, který zdůrazňuje osvobození od stigmatu, poukazuje na různorodost sexu a podporuje informovanost. Pojetí sexuality se rozšiřuje o dříve opomíjené koncepty, nicméně k dokonalosti má ještě daleko. Společnost stále předpokládá, že všichni lidé mají sexuální touhy (sex je univerzální). Toto však neodpovídá zkušenostem asexuálních lidí. Nedostatek jejich viditelnosti a povědomí způsobuje spleť specifických problémů a výzev, které jsou přehlíženy a nedostatečně chápány.

Pokřikování, hvízdání, zesměšňování, urážky, nevyžádané komentování vzhledu – to je jen malý výčet situací, které každá žena ve svém životě někdy zažila. Společnost, ve které ženy vyrůstají, jim celkem srozumitelně diktuje, jak mají vypadat a projevovat se. Sociální sítě, ale i další média neustále připomínají, že existuje jakýsi (ne)dosažitelný ideál, se kterým se mají srovnávat. V důsledku toho jsou ženy nespokojené se svými těly, a tráví více času upravováním svého vzhledu (Poorani, 2012). Ženské tělo se stává objektem pro mužské oko. Ale… jak to mají ženy, jejichž sexuální orientace není heterosexuální? Mohou být queer ženy odolnější vůči tlaku společnosti a jejím normám? V posledních letech se zejména na sociálních sítích objevují myšlenky odmítnutí společenských ideálů a důraz na to, aby ženy milovaly svá těla taková, jaká jsou. Mají queer ženy unikátní zkušenosti s pozitivním vnímáním svého těla, nebo není možné se oprostit od očekávání společnosti?

Výskyt alkoholovej závislosti u transrodových osôb je vysoký. Prečo tomu tak môže byť a čo alkoholovú závislosť môže spustiť? V tomto článku sa bližšie pozrieme na hlavné príčiny, ale aj spôsoby zvládania liečby z alkoholovej závislosti a možné formy pomoci.

LGBTQ+ osoby, tedy osoby různých menšinově zastoupených sexuálních orientací a identit, často v životě zažívají problémy spojené se sexuální orientací, které nemusí být lidem s heterosexuální orientací známé. Proto je pro tyto osoby důležité, aby byl psychoterapeut připraven na práci i s touto problematikou. V některých případech totiž dochází ze strany psychoterapeuta k nepochopení klienta, což může vést k tomu, že to daný klient „vzdá“ a přestane odbornou pomoc vyhledávat (Shelton & Delgato-Romero, 2011). Je tedy důležité zamyslet se nad současným stavem psychoterapeutické péče pro LGBTQ+ osoby a zaměřit se na respekt a ohleduplnost ze strany jak psychoterapeutické obce, tak i společnosti jako celku.

Vzruší nás prosté kopulační pohyby. S identifikací je to mnohem složitější.

Co člověku přináší církev?

Katolická církev je největší křesťanskou církví na světě, hlásí se k ní přibližně 1,3 miliard lidí, a zaujímá tak důležité postavení v mnoha lidských životech (Pelikan et al., 2023). Náboženství jako takové je zdrojem víry a duchovna. Pomáhá tak lidem vypořádávat se se stresem z každodenních situací v jejich životě. Církev tak do jisté míry poskytuje člověku pocit bezpečí, komfortu, smyslu, jistoty či kontroly nad životem. Pokud je náboženská víra v rozporu s jinými aspekty lidského života, může vytvářet problémy, které jsou pro člověka příčinou úzkostí, tísní a konfliktů se svým okolím či se sebou samým (Pargament et al., 2000). Takovýto rozpor se sebou samým můžeme označit za konflikt identit.

Většina transgender lidí, kteří procházejí nebo prošli* tranzicí („změnou pohlaví“), si dělá starosti s tím, jak je bude vnímat jejich okolí. Budou je ostatní považovat za biologické ženy a muže nebo je ostatní „prokouknou“ jako trans? Osloví je tentokrát ve správném rodě? Budou v nebezpečí, pokud okolí odhalí jejich identitu?

Od počátku spolupracujeme s Institutem pro psychologický výzkum (INPSY) na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Tentokrát dáváme síly dohromady pro velkou věc! Vědecký výzkum duševního a fyzického zdraví […]

O LGBTQ+ lidech se často mluví jako o stigmatizované skupině, která se potýká s relativně velkým množstvím psychických problémů. Různé negativní aspekty queer zdraví (tedy zdraví sexuálních a genderových menšin), jako je například menšinový stres, jsou dobře teoreticky zpracovány (Meyer a kol., 2011). Mnohem méně se však věda věnuje pozitivním aspektům queer zdraví, např. životní spokojenosti, obecně zažívané pohodě (well-beingu) nebo poněkud poeticky znějícímu vzkvétání (flourishing).

Bisexuální lidé jsou, stejně jako lesby, gayové, trans* a další lidé s odlišnými sexuálními a genderovými identitami, součástí LGBTQ+ menšiny. I když to nemusí být na první pohled zjevné, bisexuální lidé se potýkají s řadou problémů spojených s jejich sexuální identitou, a to nejen v rámci většinové společnosti, ale i mezi LGBTQ+ lidmi. Stigma obklopující tuto sexuální menšinu pak negativně ovlivňuje každodenní život bisexuálních lidí. To se projevuje i na jejich psychickém zdraví.